Životní mezníky
Dětství
Příští císař se narodil v pátek 14. května 1316 a o Svatodušní neděli byl ve sv. Vítu pokřtěn jménem Václav. První léta strávil se svou matkou, nejdříve na Lokti, přičemž po otcově dobytí Lokte zde byl dva měsíce uzavřen v jedné ze sklepních místností. Poté král nechal Václava převést na Křivoklát, kde pobýval až do dubna roku 1323. O Václavově dalším osudu rozhodl Jan Lucemburský, jenž usiloval o dynastické propojení Lucemburků s rodem Valois. Společně se sňatkem své sestry Marie s francouzským králem Karlem IV. ujednal sňatek i pro mladičkého Václava s dcerou hraběte Karla I. z Valois. Až do roku 1330 Václav, jenž při biřmování obdržel jméno Karel po svém novém francouzském strýci, pobýval na pařížském dvoře, z jehož prostředků byl bohatě vydržován. Číst a psát Václava naučil královský kaplan Jan z Viviers. Jeho hlavním duchovním učitelem se stal fécamský opat Petr z Rosieres, pozější papež Kliment VI.
__________________________________________________________________
Počátky vlády v Čechách
První státnické zkušenostu Karel IV. nabyl běkem svého pobytu v Itálii, kam ho povolal jeho otec, usilující o vznik samostatné, lucemburské vládě podřízené signorie. Karel se zde seznámil s nesnázemi italské politiky, v rytířských ostruhách se naučil skutečnému vojenskému umění a prožil zde i duchovní obrácení, spojené s mravoučným snem v Terenzu (Karlovi se zdálo, že při souboji se na obloze zjevil anděl, tasil meč a jeho protivníkovi uřízl pohlavní úd). Do té doby žil Karel dosti nevázaným životem ,,teenagera´´- právě z jeho pobytu na území Itálie pochází několik levobočků. Italský pobyt však přispěl i k prohloubení napjatých vztahů mezi Karlem a Janem. V době, kdy byl nůspěch italského snažení jasný, vyslal Jan svého syna na jednání s českou reprezentací do Merana, Ta jej víceméně přemluvila k návratu do Čech a vynutila si Janův souhlas. České království našel Karel ve zbědovaném stavu. Záhy, od roku 1334 podpořen titulem markraběte moravského, se pokusil o obnovení kálovské moci a restituci zcizeného majetku. O dva roky později se však znovu dostal do střetu s otcem a odešel ze země. K definitivní legitimizaci dvojvládí došlo v roce 1341, kdy Jan Lucemburský Karla ustanovil ,,mladším králem´´.
_________________________________________________________________
Volba římským králem
Myšlenka lucemburské kandidatury se začala rodit na konci 30. let. Jejím hlavním iniciátorem byl trevírský arcibiskup Baludin. První obrysy Karlova kandidatura nabyla během bávštěvy Avignonu v roce 1344. Definitivně se o ní rozhodlo při Karlově druhé návštěvě Avignonu u papeže Klimenta VI., v dubnu 1346. V rámci jednání s papežem se Karel zavázal k několika závažným krokům - zložení přísahy papeži, anulování všech aktů Ludvíka Bavora, potvrzení územního rozsahu církevního státu, římské korunovační tažení až po přijetí aprobace apod. Financováním volebního aktu byl pověřen Baludin, jemuž se obratným jednáním podařilo získat všechny světské i duchovní kurfiřty pro Karlovu volbu. Samotný volební akt proběhl v Rhens 11. čevence. Přestože však Karel nedisponoval mocenskými prostředky, zůstaly mu brány korunovačních míst, Kolína nad Rýnem a Cách, uzavřeny. Janova smrt u Kresčaku a nutnost uspořádat poměry v rodovém Lucembursku vedly k odložení byť nouzové korunovace, jež se uskutečnila až 26. listopadu v Bonnu pouze provizorními korunovačními klenoty.
__________________________________________________________________
Cesta do Francie
Poslední Karlova diplomatická cesta vedla na přelomu let 1377/1378 do Francie. Karel IV., jenž během cesty uváděl do vysoké politiky svého nástupníka, syna Václava, se v Paříži snažil o získání francouzské podpory pro kandidaturu syna Zimunda na polský trůn. Vedle toho chtěl s francouzským králem o sporné záležitosti ohledně některých říšských území. Peo francouzského monarchu bylo nejdůležitější, že císař jmenoval vikářem v Arclatsku francouzského dauphina. Naopak na střed mezi Anglií a Francií neměla Karlova mise žádný vliv, protože císař se na francouzkou stranu jednoznačně nepřiklonil a neslíbil žádnou finančí ani vojenskou podporu. Pařížská jednání rovněž nijak nezmírnila církevní napětí, vedoucí o několik dní později ke schizmatu (Odštěpení od církevního společenství, v tomto případě bylo podstatou papežského sváru rozhodování o právoplatnosti jmenování hned tří papežů najednou.). Návštěva Příže, kde Karel strávil dlouhou část svého dětství, symbolicky završovala jeho život. K tomu přispěla i celá řada skvostných dvorských slavností, jež byly výrazem luxusu a panovnické reprezentace. Pobyt u pařížského dvora měl v příštích desetiletích i velký vliv na přijímání frankoflámských vlivů v domácí kultuře.
__________________________________________________________________
Karlova poslední vůle - rozdělení majetku
Podle Karlovy závěti dostal Václav IV. České království a českou korunu s právem vykonávat kurfiřstký hlas. Zárověň obdržel slezská knížectví, Dolní Lužici, Budišínsko a několik samostatných států. Jeho bratr, věkem prostřední syn, Zikmund, získal podle otcovy závěti většinu území na braniborského markrabství se stejnou vahou hlasu jako Václav a titul arcikomorníka. Nejmladší syn Jan Zhořelecký obdržel zbytek braniborského markrabství a zhořelecké vévodství v Dolní Lužici, přičemž jako zhořelecký vévoda byl leníkem českého krále. tato závěť zavdala později příčinu k mocenskému napětí a střetům v rámci dosud jednostranné a jednotné dynastie. Nástupnický řád stanovoval, že po Václavovi se měl trůnu ujmout jeho syn. Pokud by se mu nenarodil, měl trůn zdědit Zikmund a jeho mužští potomci. V případě úplného vymření lucemburského rodu v mužské linii měly přijít na řady Karlovy dcery,. Nikdo z dědiců nesměl zcizit jakýkoliv jemu svěřený statek. Po narození syna Jindřicha v roce 1377 Karel IV., jenž tehdy pobýval ve své nové rezidenci v Targenmünde, závěť změnil, přesněji vymezil rodělení Lužice a Braniborska a zdůraznil výsadní postavení Václava IV. vůči jeho bratřím.
_________________________________________________________________
Smrt a pohřeb Karla IV. - přípravy
Ačkoliv Karel nezanechal přesný předpis smutečních slavností, přesto se jeho pohřeb stal jednou z nějvětších slavností císařovy pozemské vlády, kterou tímto ukončil. Karlova smrt přišla nečekaně. Někdy po 2. listopadu 1378 si při pádu s koně ( nebo při pádu ze schodů) zlomil krček levé stehenní kosti. Následný pobyt na lůžku u něj vyvolal zápal plic, jemuž tehdy třiašedesátiletý panovník podlehl. Příprava na pohřeb trvala dva týdny a samotné pohřební slavnosti se protáhly na čtyři dny, během niž se život v Praze téměř zastavil. Dne 11. prosince vyšel smuteční průvod z královského paláce a po kratších ceremoniích se vydal do města. V jeho čele šlo 478 černě oděných měšťanů s rozžatými svícemi a za nimi 114 rovněž černě oděných královských služebníků, opět se svíčkami. Poté následovaly stovky duchovních, univerzitních sudentů a žáků městských i klášterních škol. Před rakví heroldi nesli praporce všech zemí za nimi následoval rytíř, jenž držel černě potaženou císařovu helmici a v druhé ruce třímal tasený meč s hrotem směřujícím k zemi.
__________________________________________________________________
Pohřeb Karla IV. - pompa funebris
Během následujících dní bylo císařovo tělo s korunou na hlavě vystavováno v jednotlivých pražských kostelech, aby se s ním Pražané mohli rozloučit, a teprve 15. prosince byla ve Svatovítské katedrále sloužena zádušní mše, během níž bylo královo tělo obklopeno ostatky svatých a stovkami rozžatých voskovic. Nad rakví pronesli slavnostní proslovy arcibiskup Jan Očko z Vlašimi a pražský arcibiskup Vojtěch Raňkův z Ježkova. V nich pěli chválu na císařovu osobnost a téměř prorocky předpovídali temnou budoucnost osiřelého království i celého křesťanského světa. Po mši byly symbolicky obětovány praporce všech pod Karlovu moc spadajících zemí a nakonec byl obětován i ratíř v plné zbroji s koněm pod baldachýnem. Jako poslední přistoupila k rakvi Alžběta Pomořanská, která obětovala svůj císařský plášť i korunu. Následující den bylo Karlovo tělo, nyní již oděné pouze do františkánského hábitu, uloženo do horbky českých králů vedle rakví jeho tří zesnulých maželek. Po letech k nim přibyla i Eliška Pomořanská.
__________________________________________________________________
Výpisky
- narozen 14. 5. 1316, Praha
- původní jméno - Václav
- vězněn n Lokti a Křivoklátu
- 1323 převezen do Francie a oženěn s Blankou z Valois
- 1330 přijímá jméno Karel
- pobýval v Itálii - nevázaný život, nemanželské děti
- 1334 makrabětem moravským, 1341 ,,Mladší král´´
- 26.11. 1346 korunován na císaře
- po Karlově smrti území rozděleno mezi 4 syny, nástupník Václav IV.
- umírá 1378, věk 63 let, pohřben ve Svatovítské katedrále
Náhledy fotografií ze složky K životopisu
Komentáře
Přehled komentářů
mně se to moc líbí a hrozně tě obdivuju já už bych se na všechny asi vykašlala.
dětě s tim do háje!!!
(jáááááááááááá, 16. 1. 2009 22:26)opravdu máte problem s tim že tam sou chyby????nebo je to jen vaše pitomá ješitnost???si udělejte svoje vlastní stránky když ste tak chytrý a pak něco řikejte!!!!!!!!!!!!
CHYBY
(Volfik, 16. 1. 2009 18:02)
Opra ty chyby nemůžu se na to dívat ale inak ako fak dobrý
cililing
(antonin dvořak, 13. 1. 2009 16:45)maš to docela dobry vole! až na ty chyby vole! oprav je vole!
chybicky
(helča, 14. 12. 2008 12:25)je to tu moc pěkný ale jsou tam chyby i hodne lidi do komentare pise ze tam sou chyby tak si myslim ze bys to mohla-moh opravit
gooogle-good
(barbulee, 11. 12. 2008 19:07)
je to dobrý:)
zejtra píšeme ze životopisu karla iv tak se mi to bude aspon dobre pamatovat:)))
Fakt ne?
(Autorka, 5. 11. 2008 20:39)Velký státník zemřel roku 1378 na zápal plic, kombinovaný se složitou zlomeninou nohy. Pohřební pochod Prahou byl ohromný, největší za celou historii panovníků a Karlovo tělo bylo v katedrále sv. Víta vystaveno ještě 30 dnů a poté uloženo do hrobky, o které se vědci několik desetiletí domnívali, že je na dnešním místě, ale teprve před několika lety zjistili, že se nachází pod centrálním oltářem v chrámu a za doby Rudolfa II. byly ostatky Karla i jeho manželek přenešeny do nynější královské hrobky.
karel
(tereza, 10. 10. 2008 19:58)je to tu sice moc pekny ale mne osobne tam chybi velke fotografie Karla a jeho mezelek a taky dedi a mas tam chyby
Dobrý
(Terka , 11. 9. 2008 18:09)Je to tu bezva a je to tak napsané že to pochopý snad i 5ti leté dítě
je to v tahu
(T+E, 11. 4. 2008 12:23)stranky jsou moc pěkné a přehledné.Moc se ti povedly.
Pochvala
(J+J, 18. 3. 2008 14:20)Stranky jsou hezky zpracované a přehledné-pochvala:-).Vědět o nich dříve,zařadím mezi zdroje do referátu!
hezké
(Lola, 1. 2. 2009 10:22)